Slavnostní vyznamenání
Jak jsme již oznámili v předchozím sešitě 2, byl při výročním shromáždění v Norimberku jmenován čestným členem našeho Kruhu přátel Monsignore Sebastian Werner. Pánové Prof. Dr.Karl-Heinz-Plattig a Dr. Erwin Aschenbrenner byli poctěni čestnou jehlicí "ZLATÉ SRDCE PRO EVROPU", věnovanou panem Dr. Kotrbou. Při slavnostních pochvalných proslovech (latinsky "laudatio") byly vyzdviženy zásluhy každého z vyznamenaných. Přinášíme znění těchto proslovů :Laudatio pro Monsignora Sebastiana Wernera
Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,
je pro mne ctí a především velkou radostí, že smím dnes pronést chvalořeč na jednu osobnost, se kterou mne jíž mnoho let spojují pocity úcty, přátelství a vděčnosti.
Jedná se o našeho pana městského faráře Sebastiana Wernera z Furth im Wald, kterého chce náš Kruh přátel dnes vyznamenat udělením čestného členství.
Vedle jeho laskavosti náleží bezpochyby k jeho nejvzácnějším vlastnostem tolerance. Důkaz o tom jsme zažili tehdy, když pan městský farář při obědě na jednom členském shromáždění pronesl modlitbu před jídlem a obrátil se na svého českého souseda s prosbou o překlad . Zdvořile avšak rozhodně tento s politováním odmítl jeho přání s vysvětlením, že je ateistou. Nato pan Werner pravil velmi přátelsky: "Ale těch pár slov přece můžete snadno přeložit I". A ten nevěřící pán překládal. - A tak nedošlo k žádné hořkosti a všichni zůstali dobrými přáteli. Tolerance neznamená ani lhostejnost ani kapitulaci, nýbrž vítězství rozumu.
A již dříve prokázala tato tolerance svůj požehnaný účinek, a to na rozhodující a činnorodé součinnosti při obnově starého gotického kostela v západočeské obci Krakově a kaple ve Vebrově. Bez obdivuhodné pomoci pana městského faráře Wernera by takový úspěch vůbec nebyl možný!
My všichni víme, že v různé intenzitě stále znovu vznášené požadavky na "odškodnění" ztrát a škod části obyvatel Čech a Moravy, kteří byli po válce vysídleni, jako krupobití poškozuje tiše a nadějně klíčící setbu usmíření. Tak si člověk dělá nepřátele, avšak žádné přátele, tak si zarubává cestu ke prospěšné budoucnosti.
Co ale ovlivňuje tolerance? Nuže: ona nahrazuje pojem "odškodnění", které vždy znamená přisuzování viny, jež má být smazána zaplacením reparací "provinilého", pojmem "náprava" (Wieder-gut-machung). Znamená jen to, že vše má být opět uvedeno v dobrý stav a to dovoluje každému, kdo chce pomoci tento stav napravit, aby byl nápomocen, nehledě na to, zda někdo materiální či ideové škody spoluzavinil nebo se jen stal jejich obětí.
Ti lidé, kteří tehdy byli tak ochotni pomáhat, se stali přáteli a mohou být hrdi na to, co vykonali. A tak povstal náš Kruh přátel německo-českého porozumění. Monsignore Werner již po 15 let vytváří akcím Kruhu slavnostní rámec. Jeho příkladné smýšlení, jeho nezištné zaujetí nechť jsou zušlechtěny jeho jmenováním čestným členem. My všichni Vám děkujeme a radovali bychom se, kdyby proto vedle dalších Vašich vyznamenání - jako je jmenování regionálním děkanem či papežským čestným prelátem - zbylo ještě jedno místečko ve Vašem srdci. Doufáme, že ještě dlouhá léta nás budete provázet! Boží požehnání a naše přátelské myšlenky jsou stále s Vámi!
Laudatio pro pana Prof.Dr.Karla-Heinze-Plattiga
Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,
dovolte mi, prosím, abych začal zeširoka: Poslední válka trvala asi šest let, celé období nacistického teroru asi dvanáct let a od konce války uběhlo šedesát roků. Největší část trosek je odstraněna a zničené vesnice a města jsou v podstatě znovu vybudována.
Velíce tvrdošíjné jsou ale rány, které válka lidem zarážela do duší a srdcí. Tyto jizvy jenom ponechávat nebo ignorovat není lehké nýbrž bolestné a způsobuje nemoci. Jména některých míst mají zvláštní vztah k hrůzám války a také Ústí nad Labem není zcela prosto bolestných vzpomínek.
Panu profesorovi dr.Katl-Heinz-Plattigovi, našemu dlouholetému členu z Erlangenu, patří naše pochvala za to, že už od roku 1992 v součinnosti s INSITUTUM BOHEMICUM", které patří k "ACKERMAN-GEMEINDE" a s"Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně" v Ústí nad Labem s velkým osobním nasazením každoročně pro Čechy a Němce organizuje, letos už po čtrnácté, "COLOQUIA USTENSIA". Jedná se přitom o:
- přednášky a exkurze, aby se lidé poznávali,
- jazykové výuky, aby se lidé dorozuměli lépe a
- jiné společenské akce, aby lidé našli úctu a lásku k bližnímu.
Pan profesor Plattig je také lékařem a jeho působení lze chápat jako hojení ran, jako léčebnou metodu, aby právě tam, kde to je zvlášť důležité, na pamětihodném místě, se postavila nová duševní budova, jako místo pro porozumění a lásku k bližnímu. Tím také dokázal, že má srdce pro lidi v Evropě a za to zaslouží propůjčení ceny "ZLATÉ SRDCE PRO EVROPU", jako výraz našich upřímných díků.
Laudatio pro pana Dr. Erwina Aschenbrennera
Vážené dámy, vážení pánové, drazí přátelé,
ten, kdo se zabývá Českou republikou, zná výstižný název regensburské cestovní kanceláře "Begegnung mit Böhmen" ("Setkávání s Čechami"). A ten, kdo s dr. Aschenbrennerem, šéfem této kanceláře měl co do činění, ví, že u této cestovky nejde v prvé řadě o peníze, nýbrž -v souladu s názvem - o setkávání se zemí a s lidmi na druhé straně hranice.
Dr.Aschenbrenner, kulturní vědec, klade na svých cestách kulturní scénu v Čechách do centra dění. Mohou to být židovské stopy v Praze i kdekoliv jinde, může to být česká hudební tradice s osobnostmi jako Benda, Smetana, Dvořák a Janáček - či intenzivní zabývání se Adalbertem Stifterem, básníkem z trojmezí Čech, Německa a Rakouska, jehož 200. výročí narození letos oslavíme.
Náš Kruh přátel trpí tím, že věkový průměr jeho členů vysoce přesahuje průměrný věk obyvatel a že se nám nedaří získávat mladší lidi pro naše cíle, které lze rovněž obrazně vyjádřit jako "setkávání s Čechami" na straně německé a "setkávání s Německem" na straně české. U pana dr. Aschenbrennera se toto velice dobře podařilo: jeho cyklistické výlety se těší velké oblibě právě u mladých.
Za to, že Erwin Aschnebrenner svojí neúnavnou prací přivedl setkávání mezi Čechy a Němci na takovou úroveň, která může být vzorem, obdrží dnes uznání "Zlaté srdce pro Evropu", věnované panem dr. Walterem Kotrbou.
Překlad: M.Váchal