Vzpomínková pouť ve znamení vzpomínek
Naše 13.vzpomínková pouť byla letos zcela ve znamení vzpomínky na zakladatele této akce Oskara Köglera a náhle překvapivě zemřelého starostu města Furth im Wald, Reinhoida Macho.Jürgen Kögler přivítal účastníky, starosta Karel Smutný vyjádřil potěšení nad setkáním poutníků v Klenčí. Vzpomněl na dva přátele, jmenovitě Oskara Köglera a Reinhoida Macho, kteří se vždy s nadšením zasazovali o toto putování z Klenčí do Furthu, aby se tím rozvíjelo dobré sousedství. Vyslovil naději, že bude považováno za povinnost pokračovat v tomto odkazu. Klenečský starosta nazval Oskara Köglera velkým sportovcem, avšak také "mužem, který má velké zásluhy o německo-české vztahy". Byl průkopníkem cesty, po níž se mezitím již vydalo mnoho lidí. Smutný konstatoval, že Oskar Kögier byl pro něj "jako otec". Do svého vzpomínání zahrnul Smutný také starostu Reinhoida Macho. Nelze zapomenout jeho úsilí o dobré přátelské vztahy na komunální úrovni i ve velké politice. Macho byl velkým příznivcem této pouti. Minutou ticha uctili přítomní památku obou osobností.
Prelát Sebastian Werner, jenž hodný kus cesty ušel pěšky, srdečně přivítal "milé české sousedy" jakož i sestry a bratry "z našich obcí i odevšad". Označil to jako dar, "že tudy můžeme opět putovat". Pravil také, že se vyplatí opět putovat touto cestou s pocitem vděčnosti a lásky. Farář Janusz Romanski z Klenčí proslovil ještě několik přímluvných modliteb, předtím než ke hrobu J.Š.Baara byla položena kytice. Nato se poutníci vydali na tradiční, cca 18 km dlouho cestu, které zčásti vede nedotčenou krajinou.
Bohužel otevřela mraky pokrytá nebesa svá stavidla již na začátku v Klenčí. Teprve v Peci, kde se 300 poutníků shromáždilo k tiché modlitbě u kapličky, vyrobené dřevorubci před 100 lety, se nebe vyjasnilo a dokonce vyslalo několik slunečních paprsků. Farář Werner tam pronesl krátkou modlitbu. Dále se šlo krásnými stezkami až k místu odpočinku u kanálu, kde na poutníky čekalo překvapení, neboť se tam nově objevila tabule s nápisem "Köglerovo zastavení" - "Köglers Rastplatz". Tabuli postavila firma Městské lesy Domažlice a je tam i datum narození a úmrtí Oskara Köglera. Lesní ředitel Jan Benda informoval, že toto místo je již zaneseno do nových turistických map.
Na tomto místě bylo postaráno o dobré občerstvení poutníků a mladá chodská skupina "Domažlická dudácká muzika" s chutí zahrála. Poté se poutníci vydali na poslední úsek cesty, končící posléze u poutního kostela ve Furthu, kde farář Werner a František Kaplánek, farář z Milaveč, celebrovali slavnostní mši. Člen předsednictva Kruhu přátel česko-německého porozumění pan Rudolf Küchler po mši pozval všechny poutníky k závěrečnému dozvuku do Kolpingova domu. Tam Jürgen Kögler přivítal účastníky u večeře a přátelského posezení. Přitom poděkoval faráři Sebastianu Wernerovi, Lesnímu spolku a Klubu turistů Domažlice včele s jeho předsedou Petrem Matějkou. Především ale vyzdvihl vedoucího Městských lesů Domažlice, lesního ředitele Jana Bendu. S dojetím a vděčností poděkoval Kögler Bendovi za vyznačení "Köglerova zastavení". Tím bylo vzpomenuto člověka, jenž toto putování uvedl v život. Na závěr vyslovil Kögler naději, "že se opět sejdeme třetí sobotu v září příštího roku na 14.ročníku vzpomínkové pouti". Hudbou a zpěvem skončil tento den.
Sestavila redakce na základě obsáhlého zpravodajství "Chamer Zeitung" z 21.9.2005; překlad: M.Váchal