Emoce v německo-českých vztazích

Ve vztazích mezi Němci, Čechy a Poláky převažují stále emoce vůči poznatkům historické pravdy, především tam, kde se jedná o dobu bezprostředně po válce. Toto vychází z výsledků výzkumu, který zadalo Německé muzeum pro děijiny v Bonnu ve spolupráci s Demografickým institutem v Allensbachu. Stalo se tak v rámci přípravy výstavy o útěku, vyhnání a integraci v Bonnu. V rámci této zakázky bylo tázáno 2200 Němců a po 500 Čechů a Poláků. Plných 61% Poláků a 38% Čechů zde např. považovalo za pravděpodobné, že Němci budou jednou požadovat navrácení pohraničních území nebo odškodnění. Jak řekl ředitel muzea Hermann Schäfer, jsou to "otřesné" výsledky. Je docela přirozené, že u našich východních sousedů stále ještě panuje určitá zásadní nedůvěra vůči Němcům", konstatuje Schärfer. V Německu má celá čtvrtina lidí nějaké osobní zkušenosti s vyhnáním po válce. To je více než v roce 1950 a je to způsobeno tím, že po válce se vyhnanci cestou sňatků promísili s místními obyvateli. Navzdory tomuto nárůstu jsou znalosti o tématu vyhnání relativně nepatrné, jak z průzkumu vyplývá. Většina dotázaných Němců nebyla např. schopna uvést správný počet uprchlíků a vyhnanců ze Střední a Východní Evropy. Jen asi 10% bylo schopno uvést správný počet mezi deseti a dvaceti miliony.

Zatímco většině Němců jsou krajanské organizace lhostejné, mají naproti tomu Poláci a Češi o těchto uskupeních stále ještě špatné mínění. Jen pět procent Poláků a čtyři procenta Čechů věří, že tyto krajanské spolky usilují o přátelské a kulturní vztahy. Velká většina si ale myslí, že krajanským spolkům jde hlavně o odškodnění a o navrácení majetku.

Podle www.radio.cz/cz/zpravy/73189 ze 28.9.2005 Zaslal Rudolf Küchler (překlad M.Váchal)

---