Print This Page

Náhon Teplé Bystřice

Lesy Města Domažlic mají vzhledem ke své poloze důležitou vodohospodářskou funkci. Pramení zde Chladná Bystřice, jejíž vody jsou odváděny přes Furth im Wald do Dunaje a dále do Černého moře. Černý potok - jehož vody jsou odváděny přes Waldmunchen do Dunaje a dále rovněž do Černého moře a Teplá Bystřice, kde část vody protéká rovněž do Furth im Waldu a část je odváděná do Domažlic umělým náhonem.
Jde o historicky a po celá staletí i hospodářsky významné 8 km dlouhé vodní dílo, jehož vybudování povolil domažlickým měšťanům již v roce 1571 císař Maximilián II. V minulosti voda z tohoto náhonu byla velmi intenzivně využívána pro pohon šlejfů a mlýnů, v minulém století po několik desetiletí i jako významná zásobárna pitné vody pro Město Domažlice.

K vybudování díla se vztahuje známá legenda popisovaná v díle největšího chodského spisovatele J. Š. Baara "Pověsti z Chodska", kde provinilec Brychta z Postřekova pod hrozbou smrti za provedení hrůzného činu ukazuje domažlickým trasu budoucího náhonu a tímto si zachraňuje život. Místo leží na trase cesty novomanželů Králových z Klenčí do Furthu, kterou popisuje rovněž spisovatel J. S. Baar. Děj této povídky se odehrává o několik staletí později - v roce 1846 - a stává se po změně politických poměrů v naší vlasti motivací k pořádání již tradiční Pěší poutě z Klenčí do Furthu, které se každoročně zúčastňuje několik stovek poutníků z obou stran státní hranice. Pouť slouží zejména jako vzpomínková akce na spisovatele J. S. Baara, klenčskeho rodáka, největší osobnosti zdejšího kraje. Hlavní její význam však spočívá v obnovení a udržování dobrých sousedských vztahů mezi oběma národy, svým způsobem presahujícím hranice tohoto regionu. Tyto dobré sousedské vztahy jsou nezbytným předpokladem na cestě do společné Evropy.

Zakladatelem a hlavním organizátorem této akce byl pan Oskar Kögler, přítel a bývalý občan sousedního města Furth im Wald, turistická organizace družebních měst Furth a Domažlice, obec Klenčí pod Čerchovem, města Furth im Wald a Domažlice.

Jan Benda