Nové muzeum v Mnichově
Eberhard Kemnitz
NOVÉ MUZEUM V MNICHOVĚ
V hlavním městě Bavorska Mnichově existují četné, i v zahraničí známé, umělecké sbírky a muzea. Jak informovala na posledním Sudetoněmeckém dni v Augsburku ministryně sociálních věcí, má k nim přibýt další podobná instituce ? Sudetoněmecké muzeum. Současně oznámila příspěvek bavorské vlády ve výši 300.000 ?. Odkud mají přijít ostatní peníze, nebylo řečeno. Předseda SL Berndt Posselt označil nedávno v jednom rozhovoru SL jako ?chudý?. Lze vycházet z toho, že během času poplynou do projektu další státní peníze.
Výstavbou tohoto zařízení má být zřejmě zaplněna mezera, neboť řada jiných krajanských sdružení již má svá větší muzea, která jsou obsahově zaměřena na domovské regiony svých
členů, např. Východopruské zemské muzeum v Lüneburgu a Hornoslezské zemské muzeum v Ratingen. V devadesátých letech minulého století k tomu přibyla další veřejnoprávní muzea vyhnanců (Pomořanské muzeum v Greifswaldu, Slezské muzeum v Görlitz a Dunajskošvábské muzeum v Ulmu). Vedle toho existují četné malé památníky, jako jsou ?Domovské světničky? atd.
Podle Spolkového zákona o vyhnancích (§96) je každá spolková vláda zavázána k tomu, aby udržovala kulturní statky ?vyhnaneckých území?. Jak napsal týdeník ?Die Zeit? ze dne 25.9.2003, býval tento paragraf v minulosti interpretován opravdu velkoryse a byly vynakládány obrovské sumy na zřizování a udržování těchto institucí. Jen v roce 1992 to bylo 50 milionů DM. Jako protislužbu ? podle časopisu ?Die Zeit? ? poskytovali vyhnanci ?spolehlivý volební reservoár? pro vládnoucí CDU. Na přelomu století omezila Schröderova vláda tyto prostředky výrazným způsobem.
Návštěvnický zájem nebyl ? až na výjimky ? v poměru k těmto nákladům. Ačkoliv například na zřízení a vybavení Hornoslezského zemského muzea v Ratingen zaplatila spolková vláda 12 milionů DM, přišlo za první 12 měsíců jen 5.167 návštěvníků. Podobně to vypadalo v ostatních muzeích tohoto druhu.
Přezkoumání pověřenci Spolkové vlády přineslo vedle nepatrného zájmu návštěvníků další zajímavé skutečnosti : některá muzea prezentovala kompletní období nacionálního socializmu, v jiných byly německé zločiny prezentovány pomocí triků. Spolupracovníci oznamovali, že byli během instalace pod vlivem tlaků ze strany krajanských spolků. U zařízení veřejnoprávních se ? podle časopisu ?Die Zeit? - pozitivně projevil odstup od krajanských spolků.
Jestli se nové Sudetoněmecké muzeum, bude?li jednou dokončeno, stane magnetem pro návštěvníky, to ukáže až čas. Je třeba se také ptát, zda je ještě nezbytné vedle vehementně prosazovaného ?Centra proti vyhánění? v Berlíně. V současné době se berlínská koaliční vláda pod vlivem SPD zdráhá poskytnout tomuto projektu podporu, v neposlední řadě pod tlakem ze zahraničí. To se však může (nejpozději po nových volbách) změnit.