Ohlasy čtenářů
Hier finden Sie die jüngsten Reaktionen unserer Leser. Wenn Sie eigene Anmerkungen zu unserer Arbeit machen möchten, dann benutzen Sie den Menüpunkt "Schreiben Sie uns!" oder mailen Sie an aloishartl@centrum.cz.
.
.
[...] V posledním čísle občasníku Informátor mne velmi zaujala Vaše reportáž o návštěvě Ašského výběžku. Vyvolala ve mně vzpomínky na léta 1947-49, kdy jsem jako evangelický farář v Mariánských Lázních jezdil 1x měsíčně vypomáhat do oné oblasti německé a české bohoslužby a konal další funkce v obou jazycích. (Zpíval jsem i tamní německou luteránskou liturgii a znal se i s německými členy dvoujazyčného presbyterstva. - V té době převyšovala na bohoslužbách v Aši i v Hranicích účast něm. členů. Bylo však i hodně něm. pohřbů.) Byl jsem též v Aši hned druhý den po vyhoření kostela, vinou nedbalosti dělníků, kteří dokončovali velké opravy.
ThDr. Jiřií Otter, 2011
.
.
[...] V každém případě mě těší, že existuje Kruh, jako ten Váš, a sleduji s účastí jeho aktivity. Co se týče R. M. Rilkeho, jsem jiného názoru, k jedné přednášce před delší dobou jsem četl asi stejné prameny jako pan Böttcher a nu ano ...
Dr. Klaus Martin, 2011
.
,
...Ještě jednou mnohokrát děkuji za Informátor a tak pěkné články.
.
Paula Schmiedel, 2011
Moc děkuji za sešitky Informátora. Obzvlášť mě vždy potěší, když slyším něco ze své staré vlasti. Je mně teď 89 roků a umím ještě oba jazyky, píšu také velmi ráda. Přeji Vám zdraví v novém roce 2011.
Se srdečnými pozdravy
Paula Kopeček, 2011
Vaše vánoční číslo mě velmi potěšilo a velmi za ně děkuji. Bohužel moje milá paní zemřela po 65 letech manželství a osamělost je pro mě velkým břemenem. Jsem rád, že naše čtyři děti bydlí blízko. Je mně ale opravdu líto, že už nemohu spolupracovat, neboť jsem se více jak 40 let věnoval našim sousedům. Mohu Vám také říci, že jsem se po politickém převratu v Kruhu našich členů cítil velmi dobře. Mnoho ošklivých výhrad bylo v této době odbouráno. To pro mě zůstane opravdovou radostí! A je pro mě rovněž radostí, když mě navštíví přátelé z našich partnerských měst - z Mimoně a z Chodova, když jsou v Oelsnitzu. Mluvím velmi rád česky, neboť to je z mého pohledu nejkrásnější slovanský jazyk!
Ještě jednou mnohokrát děkuji. Přeji Vám a vašim příbuzným dobrý nový rok a zůstávám s naším hornickým pozdravem Zdař Bůh.
Günter Schreiber, 2011
V předmluvě (Zvláštní vydání "65 roků od konce války", poznámka redakce) nesouhlasí docela poslední věta 1. odstavce, neboť u nás v NDR- žiji a píši v Lipsku- byl tento den od roku 1967 do roku 1985 státem nařízený svátek a rudými pompézně oslavovaný. Nám to bylo jedno, ale existoval přece jen tento svátek v NDR skoro 20 let.
Když člověk čte tuto větu - já každopádně - přepadne mě opět pocit, že se v bývalé SRN přece jenom málo ví o NDR - o stavu věcí, případně se na ně neptá. Co chci říci: není možné ve všech věcech automaticky při názvu "Německo" myslet také NDR - povšechně to stejně nejde, to je přece jasné a bylo by to zlé. Ale při určitých formulací má člověk bohužel jako "východní Němec"někdy pocit, že je jednoduše tak trochu jakoby srovnán podle pravítka se západem. Nemíním to v žádném případě jako výčitku, nechci vůbec NDR dodatečně stavět slavobránu - probůh to ne! - jenom žili jsme zde a byli také vyhnanci jako my, které zahnali do východního Německa a ne do západního. A tady bylo samozřejmě mnohé logicky jinak, a např. také to, že jsme zde tento tzv. svátek měli velmi dlouhou dobu.
Velmi doufám, že pochopíte moje řádky tak, jak byly míněny-pouze jako připomínku.
S přátelskými pozdravy z Lipska a s přáním všeho dobrého pro rok 2011.
Eva Maria Hahn (roz. Halla, *1939 v Bílině/Sudety))