Výlet
Günter Schreiber*
VÝLET
Bylo to v zimě roku 1945 v jedné vsi u Prahy, když jsme byli my, váleční zajatci a internovaní němečtí civilisté, jednoho nedělního rána shromážděni do houfu. Příslušníci Revolučních gard i SNB, tedy česká poválečná policie, nás hnali doprostřed obce. Tam již stálo připravené nákladní auto, zřejmě z amerických vojenských zásob, na které jsme měli nastoupit. Natlačeni jsme tam stáli a nevěděli, co se s námi bude dít. Plachty byly zataženy, takže jsme ani nemohli zjistit, kam nás vezou. Kromě hrubých slov neřekl nám nikdo, co s námi, asi 25 lidmi, zamýšlejí. Později mi bylo jasné, že tato akce byla nařízena státními orgány.
Asi po půlhodině auto náhle zastavilo a byli jsme vyzváni, abychom vystoupili. Co to má znamenat? Stáli jsme na dvoře obehnaném vysokými zdmi a budovami. Všechny ty vysoké budovy měly zamřížovaná okna. Takže se mohlo jednat jen o vězení! Kolem stálo několik mužů v modrých stejnokrojích. Byli po zuby ozbrojeni. Co to má proboha znamenat? Co s námi zamýšlejí? Jeden z nich měl na čapce jakousi stříbrnou stužku. Vykřikl povel, kterému jsem nerozuměl. Zřejmě rozkázal, kterým směrem máme jít, protože moji krajané reagovali a rozběhli se k velké bráně. Odtud vedly schody někam dolů. Po delším pochodu dlouhou chodbou stáli jsem opět před nějakými dveřmi, které jeden z úředníků otevřel, jakmile celá naše skupina došla. Odtud vedly další chodby typickou úřední budovou. Pak opět zaveleli ?stůj!?.
Uniformovaný člověk pak otevřel dveře do místnosti, která se podobala jatkám. Po krátké chvíli shromažďování se objevil další úředník, evidentně vyššího služebního postavení, a řekl ostrým hlasem :?To byli vaši soukmenovci!?. Co tím myslel, co to mělo znamenat? Při mých sedmnácti letech jsem to hned nemohl pochopit, oč se tu jedná. Všechno bylo pro mě tak vzrušující a zmatené. Pak se ukázalo, že toto bylo popraviště Gestapa, německé státní tajné
policie, neboť uprostřed místnosti stála gilotina. Po stranách byly stoly se jmennými seznamy. Ty seznamy byly velmi dlouhé. Zřejmě tady bylo popraveno mnoho nevinných lidí.
Na tento zážitek jsem dodnes nezapomněl. Přivedl mne k tomu, že i z české strany způsobené bezpráví nazírám jinýma očima.
*Günter Schreiber byl jako mladistvý na jaře roku 1945 povolán ke službě v německé armádě. Od konce války až do roku 1950 žil v Československu, většinu času jako válečný zajatec. Svoje zážitky zevrubně vylíčil v INFORMATORU č.3/00 až 2/01.